Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Překlad, výklad a analýza latinského textu Liber Sancti Jacobi (V. kniha)
Falátková, Michaela ; Adámková, Iva (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá latinským průvodcem (nadále Průvodce) pro poutníky do Santiaga de Compostela z první poloviny 12. století, který se nachází v páté knize Codexu Calixtinus, známého též jako Liber Sancti Jacobi. Průvodce je považován za první středověký itinerář obsahující informace o cestě do Santiaga de Compostela. Jeho autorství je připisováno francouzskému poutníkovi Aymericu Picaudovi. Je rozdělen do jedenácti nestejně dlouhých kapitol. Obsahuje informace, kudy vedou čtyři hlavní poutní cesty z Francie do Santiaga, jak dlouhé a náročné jsou jednotlivé etapy a kde se nalézají nejdůležitější hospice pro poutníky. Vedle těchto praktických informací upozorňuje také na nejdůležitější poutní místa a kostely, jejichž návštěvu by neměl poutník vynechat. Rozsáhlá část Průvodce je věnována také Santiagu de Compostela a podrobnému popisu katedrály sv. Jakuba. Cílem práce je vypracovat překlad Průvodce doplněný o výkladový komentář, ve kterém budou vysvětleny především obsahové zvláštnosti textu týkající se zejména topografie, poutních kostelů a historického kontextu. Pozornost bude věnována také lexiku. K překladu bude připojena úvodní studie, která se bude skládat ze tří částí. V první z nich bude Průvodce zasazen do širšího kontextu poutnictví a poutních příruček ve středověku,...
Towards two Old Czech loanwords
Nejedlý, Petr
The article challenges two new expositions of loaned Old Czech lexemes, which are available online, and confirms the older explanations of these words: the noun dějnicě ‘carpet’ has its origins, regardless of other more recent forms, in the Old Polish dzianica, and the noun moryt ‘a plant used to dye material’ is an appropriate loanword from Middle Latin moretum.
Exhortatio ad canonicos regulares de vicio proprietatis: řeholníci a majetek v pozdním středověku
Strnadová, Kristýna ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Adámková, Iva (oponent)
Obsahem práce je edice textu Exhortatio ad canonicos regulares de vitio proprietatis z rukopisu III D 16 uloženém v Národní knihovn R v Praze, jenž p vodn pat il do knihovny bývalého kláštera augustinián kanovník v Roudnici nad Labem. Edice byla vytvo ena celkem z osmi rukopis a z dalších dvou rukopis byla vytvo ena samostatná edice paralelního textu. Sou ástí je i základní popis jednotlivých rukopis a analýza textu, zkoumající jeho p vod a propojení s dalšími traktáty o majetku ze 14. a 15. století a souvislost s Jind ichem z Hassie. Práce též zahrnuje volný p eklad daného traktátu.
Italian rhetoric and courtly love in the Formulary of Queen Kunhuta. A critical edition of the Collection of Magister Bohuslav with an English introduction (Codex Vindobonensis Palatinus 526)
Battista, Francesca ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Grévin, Benoît (oponent) ; Forrai, Réka (oponent)
V české historiografii byla královna Kunhuta dosud víceméně opomíjena, její postavou se nezabývaly žádné monografie ani zvláštní studie. Můžeme ji zařadit do skupiny očerňovaných královen, která byla ve středověku obzvláště početná. Toto negativní hodnocení královny má své kořeny ve středověkých kronikách, které Kunhutu vinily z milostného poměru se Závišem z Falkenštejna, jenž byl považován za jednoho ze strůjců porážky Přemysla Otakara II. Negativní vnímání královny Kunhuty se postupně ustálilo a navzdory snahám o její rehabilitaci v nedávných studiích pravděpodobně vyústilo v nezájem badatelů o její úlohu politickou. Dochované prameny ukazují, že její aktivní role v české společnosti třináctého století si zaslouží více pozornosti. Týkaly se jí různé administrativní a politické úkony. První kapitola dizertační práce by měla nastínit přístup ke studiu postavy této královny, který zprostředkovává spojení mezi zaujatým pohledem na tuto postavu a jejím obrazem zahrnujícím mnoho aspektů. Měla by představit postavu, se kterou je spojována sbírka listů, která je hlavním tématem této dizertační práce (tj. sbírka listů mistra Bohuslava, pravděpodobně královnina kaplana a notáře). Rozbor a kritické vydání tohoto pramene se nachází v kapitolách II-III a ve druhé části práce (viz Critical Edition). Tato...
Analýza dvou latinských překladů Husovy České nedělní postily v rkp. Brno, Moravská zemská knihovna, MK 56 a MK 91 a jejich částečná edice
Odstrčilík, Jan ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent) ; Zachová, Jana (oponent)
Analýza dvou latinských překladů Husovy České nedělní postily v rkp. Brno, Moravská zemská knihovna, Mk 56 a Mk 91 a jejich částečná edice Mgr. Jan Odstrčilík Abstrakt Předmětem této práce jsou dvě latinská zpracování České nedělní postily zachovaná v rkp. Mk 91 a Mk 56 uchovávaných nyní v Moravské zemské knihovně v Brně. Hlavní pozornost se soustředí na Mk 91, který je věrným, ba až doslovným překladem obsahujícím množství českých slov. Tato vícejazyčná charakteristika je zkoumána v kontextu makarónské kazatelské literatury Evropy. Zvláštní část této práce je proto věnována jak metodologickým otázkám spojeným s vícejazyčností (autorství, typy bilingvismu, performance atd.), tak komparativnímu rozboru tří jiných dochovaných vícejazyčných kazatelských sbírek z českého prostředí, a to Quadragesimale admontskému, Husových Betlémských kázání a postily Michala Poláka nazývané Sermones de sanctis latino-bohemici. Samotný překlad v Mk 91 je zkoumán jednak po jazykové, jednak po obsahové stránce. V rámci jazykové části jsou ukázány specifické problémy, se kterými se musel překladatel při své práci vypořádávat (rozdílný systém časů v latině a v češtině, překlad přechodníků, použití zájmen). Zvláštní pozornost je pak věnována chybám v překladu, vzniklým specifickým postupem překladatele. V obsahové části je ukázáno,...
Překlad, výklad a analýza latinského textu Liber Sancti Jacobi (V. kniha)
Falátková, Michaela ; Adámková, Iva (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá latinským průvodcem (nadále Průvodce) pro poutníky do Santiaga de Compostela z první poloviny 12. století, který se nachází v páté knize Codexu Calixtinus, známého též jako Liber Sancti Jacobi. Průvodce je považován za první středověký itinerář obsahující informace o cestě do Santiaga de Compostela. Jeho autorství je připisováno francouzskému poutníkovi Aymericu Picaudovi. Je rozdělen do jedenácti nestejně dlouhých kapitol. Obsahuje informace, kudy vedou čtyři hlavní poutní cesty z Francie do Santiaga, jak dlouhé a náročné jsou jednotlivé etapy a kde se nalézají nejdůležitější hospice pro poutníky. Vedle těchto praktických informací upozorňuje také na nejdůležitější poutní místa a kostely, jejichž návštěvu by neměl poutník vynechat. Rozsáhlá část Průvodce je věnována také Santiagu de Compostela a podrobnému popisu katedrály sv. Jakuba. Cílem práce je vypracovat překlad Průvodce doplněný o výkladový komentář, ve kterém budou vysvětleny především obsahové zvláštnosti textu týkající se zejména topografie, poutních kostelů a historického kontextu. Pozornost bude věnována také lexiku. K překladu bude připojena úvodní studie, která se bude skládat ze tří částí. V první z nich bude Průvodce zasazen do širšího kontextu poutnictví a poutních příruček ve středověku,...
Roudničtí augustiniáni - knihovna a dílo
Nováková, Adéla ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Kalivoda, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je studium středověké knihovny augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem. Nejprve se budeme krátce zabývat historií kláštera. Tento klášter založil pražský biskup Jan IV. z Dražic v roce 1333. Klášter vzkvétal, byl podporován nejvyššími církevními představiteli, ale byl zničen v roce 1421 během husitských válek; kanovníci uprchli do Německa (Erfurt) a do Polska (Vratislav, Zaháň). K historii kláštera v Roudnici máme poměrně velké množství pramenů; dochovaly se významné dokumenty z klášterní knihovny, a to především statuta kláštera, klášterní nekrologium a diplomatář. Dále se budeme věnovat klášterní knihovně. Při studiu knihovny vycházíme především ze zkoumání samotných rukopisů, dále ze záznamů v klášterním nekrologiu a z dalších nepřímých pramenů. Bohužel v současné době nemůžeme zrekonstruovat celý obsah knihovny augustiniánů kanovníků v Roudnici, ale přesto jsme schopni identifikovat více než sto padesát rukopisů, které byly součástí této knihovny. Dnes jsou tyto rukopisy většinou uloženy v Knihovně Národního muzea a v Národní knihovně České republiky v Praze. Můžeme tedy říci, že knihovna kláštera v Roudnici měla působivou sbírku textů různého žánru i obsahu, nicméně většina rukopisů byla teologického obsahu. Známe rovněž některé autory, kteří v roudnickém klášteře...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.